Paneláky:- izolácia: záchrana, alebo samovražda
 
Pridan: 23.07.2011  
 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
     SLOVENSKÝ  PROJEKT MERANÍ GEOPATOGÉNNYCH ZÓN a GEOANOMÁLIÍ


Geologicka-mapa-SR-FB

          Projekt meraní Geopatogénnych Zón (Geoanomálií) prebieha za účelom štatistického vyhodnocovania podielu negatívnych zón v obydliach na celom Slovensku. Postupne bude vytvorená mapa s vyhodnotením lokalít viac, alebo menej vhodných na bývanie z hľadiska štatistického výskytu geoanomálií a geopatogénnych zón.  agentúra INGFOUR s.r.o. realizuje výjazdové merania Geopatogénnych Zón (Geoanomálií) pod vybranými obydliami na celom Slovensku.  Za účelom vyhodnotenia štatistického a geologického rozloženia geoanomálií pod obývanými oblasťami. Zároveň sa sleduje aj vplyv určitých architektonických prvkov obydlí, ktoré samy o sebe vedia určitým spôsobom eliminovať  geoanomálie a GPZ.
           Zameraním geopatogénnych zón vo Vašom obydlí  zistíte aké opatrenia urobiť, aby ste sa doma cítili naozaj dobre. Napríklad jednoduchou zmenou umiestnenia miest kde spíte alebo sa najdlhšie zdržujete mimo geopatogénnych zón . Viac informácií: TU

 

Pozri tiež:

Levanduľa lekárska priamo od pestovateľky: www.byvajme.sk/levandula 


 

Paneláky - izolace: záchrana, nebo sebevražda?

Co udělat, aby zateplení domu bylo účinné a přineslo investorům zisky.
reklama

Zateplování panelových domů má své příznivce i odpůrce. Někdo v něm vidí řešení všech problémů na dalších 50 roků. Jiní s vážnou tváří tvrdí, že zateplování je pomalá sebevražda, protože během několika let stejně všechno zplesniví.

E05_2040.gif ()


TEPLO UNIKÁ Z DOMU různými způsoby (viz graf). Dobrým zateplením a novými okny lze snížit spotřebu tepla o 30, výjimečně až 50 % a zmenšit nožství tepla unikající konstrukcí na 30 někdy až na 20 % původní hodnoty, u střechy je to podobné.

Modernější domy, postavené v osmdesátých letech, jsou na tom paradoxně hůře. I když neodpovídají současným požadavkům na tepelně izolační vlastnosti staveb, jsou jejich konstrukce relativně lepší, takže se majitelům může zdát, že není co zlepšovat a k rekonstrukci je nic nenutí. Přitom i u těchto novějších domů se dá zateplením uspořit 15 až 25 % nákladů na vytápění.

Diskuse o optimální síle izolace obvodového pláště dnes už nejsou aktuální. Současná "zateplovací" norma předepisuje přísné hodnoty. Pryč jsou doby, kdy se zateplovalo pouhými 5 centimetry izolantu. Dnes je pro splnění předpisů nutno použít 8 až 10 centimetrů.

Při rozhodování o zateplení je třeba si uvědomit, že náklady nerostou úměrně tloušťce izolantu. U "běžného" kontaktního zateplení si stavební firma naúčtuje mnoho fixních položek bez ohledu na to, zda se pak použije 5 nebo 20 centimetrů izolantu. Je to projekt, pronájem a montáž lešení, překotvení bleskosvodů, vnějšího osvětlení, likvidace odpadu a podobně. I ve vlastním zateplovacím systému jsou položky, jejichž cena je vždy stejná: lepicí a omítkové hmoty, výztužné síťky, barvy a podobně. Celkem tyto fixní náklady tvoří až polovinu konečné ceny. S tloušťkou zateplení rostou pouze náklady na izolant, lišty a kotvicí prvky (talířové hmoždinky). O něco vyšší bude také cena práce a mohou být vyšší náklady na oplechování parapetů, říms a podobně.

Obvyklé náklady na kontaktní zateplení jsou přibližně 1100 až 1400 korun na metr čtvereční. To platí pro "běžnou" tloušťku izolantu okolo 8 centimetrů. Při použití silnější vrstvy lze počítat se zvýšením ceny přibližně o 20 korun na metr čtvereční na každý centimetr síly izolantu.

POMĚR NÁKLADŮ A KVALITY můžeme zjistit optimalizačním výpočtem. Zjistíme, zda má smysl pořídit si silnější zateplení, které bude sice o 10 až 20 procent dražší než "standard", ale bude izolovat třeba i o 100 procent víc. Tento výpočet může být součástí dobrého projektu nebo také energetického auditu.

Připravili jsme zjednodušený modelový příklad, který uvádíme v tabulce. Je na něm však dobře vidět, že nejen nejlevnější řešení není nejlepší, ale na druhou stranu řešení s nejvyššími úsporami energie nemusí být ekonomicky nejvýhodnější. Vždy je vhodné zjistit skutečnou návratnost, s ohledem na diskont, předpokládaný růst cen energií a způsob financování (výši úvěru a vlastních prostředků).

Podobná je situace u oken. Na trhu jsou stále kvalitnější okna, takže ta pět let stará jsou již morálně zastaralá. Měnit však po pěti letech okna jen kvůli větší energetické úspoře není efektivní a nikoho to asi ani nenapadne.

Většinou se mění okna, jejichž stav je špatný nebo havarijní. U panelových domů často není co řešit, protože stará okna nevyhovují. Pak se musí vlastníci rozhodnout, zda si pořídí nové "obyčejné" okno, nebo okno kvalitnější a dražší, které bude výrazně lépe šetřit energii. Na trhu jsou okna s izolačními dvojskly s různou izolační schopností, od U = 2,7 W/m2.K po 0,7 W/m2.K. Opět lze vypočítat, zda se vícenáklady na kvalitnější zasklení vrátí v úsporách tepla.

RÁMY MOHOU BÝT HORŠÍ. Zajímavé je, že současné kvalitní izolační zasklení izoluje mnohdy lépe než rám okna. Je tedy třeba dobře vybírat i rám (plastový by měl být minimálně pětikomorový), aby efekt dražšího zasklení nebyl snížen méně kvalitním rámem. Důležitá je i hloubka osazení skla do rámu. Distanční rámeček mezi skly by měl být vnořen hlouběji, aby se eliminovaly jeho špatné izolační vlastnosti.

Ani oprava střechy se neobejde bez kvalifikovaných rozhodnutí. Často se stává, že vlastníci pouze vymění starou poškozenou krytinu a neprovedou zateplení, ať už z neznalosti, nebo ve snaze ušetřit. Tím se zakonzervuje na mnoho dalších let špatný stav, kdy má střecha izolační schopnosti jako v době výstavby, tedy dávno nevyhovující. I když v celkové spotřebě domu připadá na střechu jen poměrně malá část (viz graf), na druhou stranu bývá efektivita zateplení střechy v poměru k nákladům vysoká.

E05_2041.gif ()

Velké problémy vznikají, pokud majitelé provádějí opravy a zateplení postupně a neodborně. Může se stát, že s nejlepšími úmysly dům třeba zateplí a o několik let později se rozhodnou ještě vyměnit okna. Při žádosti o státní dotaci (například z programu Panel) si nechají zpracovat energetický audit. Ukáže se, že dřívější zateplení obvodových stěn bylo poddimenzované nebo nezateplili střechu. Jejich dům nesplní kritéria pro přidělení dotace. Proto je vhodné začít rozhodování o rekonstrukci optimalizačním výpočtem návrhu energeticky úsporných opatření. Správně by měl být součástí energetického auditu. Může obsahovat několik variant řešení i s ekonomickým vyhodnocením, které bude respektovat požadavky a možnosti majitelů budovy, například i výši úvěru.

DOBRÝ AUDIT JE ZÁKLAD. Nezabývá se jen zateplením, ale například i regulací vytápěcího systému. Při návrhu opatření zohledňuje i neenergetické okolnosti (například požadavek rekonstrukce balkonů, snížení nákladů na opravy). Může odhalit i nesrovnalosti ve vyúčtování tepla, což je poměrně časté, a navrhnout lepší tarif pro odběr energií. Bohužel v praxi se lze setkat i s audity ryze formálními, které jsou dobré k jedinému: aby se splnila zákonem daná povinnost. Často právě v případech velkých bytových družstev nebo obcí. Majitelé konkrétních bytů pak získají dokument, který byl zaplacen z jejich kapsy, ale celkem jim k ničemu není. Formální energetický audit si vlastníci průměrného panelového domu mohou pořídit i za 5000 korun. Kvalitní audit je přijde na čtyř- až desetinásobek, ale rozhodně se vyplatí.

zdroj: http://ekonom.ihned.cz